středa 17. července 2013

Kapitola II - Jak to tedy je?


Koleje St. Augeuna byly v těsné blízkosti hlavní budovy univerzity - dalo by se říci. že na ni přímo navazují. Vše bylo pohromadě - všechny fakulty, oddělení i střediska - velká pomoc pro administrativu. Celý komplex nebyl postaven najednou, hlavní oddělení a sekretariát byly postaveny v klasicistickém stylu - jejich cílem nebylo oslnit velikostí a složitostí zdobení budov, nýbrž oslovit člověka svou jednoduchostí, elegancí a vírou v rozum - to ten má člověka vést k údivu, nikoli složité stavby hmotné věci. Pokud projdete hlavním vchodem pod vysokými sloupy dovnitř do budovy, udeří vás do očí množství obrazů a soch - především umělců z renesance, málokdy se poštěstí narazit v této budově na něco z moderního umění - ty byly situovány spíše na studentské kluby, případně některé studovny. Jediný výrazný prvek tu spatříte malované stropy, někdy též s plastickými motivy. Původní oslavovaly krásu a čistotu člověka, bohužel však někomu připadaly příliš explicitní, možná až vulgární, proto byly o několik let později přemalovány jinými malbami, respektive ornamenty, které měly zdůrazňovat neomezenost lidského ducha a mysli.

K univerzitě patřily tři hlavní koleje: Dívčí kolej profesorky Crefassienette, Chlapecká kolej Klimop blauw a společná kolej s výstižným názvem Ark (Archa) - málokdo si ji totiž mohl dovolit a málokdo se dostal přes výběrové řízení, které kromě všech možných zákoutí lidského zdraví zkoumalo i možné trestné přestupky či jakékoli vybočení z 'průměru' bohatých a nadaných skupin. Mimo tyto tři hlavní ubytovací zařízení, které mohly poskytnout náhradní domov až dvou tisícům studentů, tu existovaly i levnější varianty, které sice nebyly tak oblíbené a od ostatních budov byly mírně vzdálené, ale nepostrádaly přátelskou rodinnou atmosféru a naopak zde mnozí pocítili absenci onoho napětí, které je tížilo na 'vybraných' místech.

Na univerzitu se každoročně sjížděly stovky studentů z různých koutů země, aby absolvovaly mezinárodní studijní programy ve více než čtyřech jazycích. Pochopitelně zde byly hlavní vyučovací jazyky francouzština a nizozemština, pro přijetí ke studiu musel člověk ovládat alespoň jeden nich na mírně pokročilé úrovni (A2) a to i v tom případě, že absolvoval studium v anglickém jazyce. Celkový počet Belgičanů na této škole byl méně než deset procent, zato nejvíce lidí přijíždělo z Polska, případně též Ruska a zemí bývalého Sovětského svazu. Dále je zde vysoké procento Francouzů, Němců a Nizozemců. Z Evropy jsou tu studenti z každé země - pro členy Evropské unie navíc platí bezplatné studium pod podmínkou vykonání zkoušky z francouzského a německého jazyka (B2 a A2) - pokud uspějí, jsou automaticky osvobozeni od placení školného po celou dobu řádného studia. Studenti ostatních zemí mohou využít sociální či prospěchová stipendia.
Ansell byl ubytován na obyčejné koleji i přesto, že usiloval o umístění sebe sama na Klamop blauw, nejspíše jeho rodiče neměli dostatek financí - i tak to bývá...

Interiér kolejí byl jednoduchý. Byly to koleje buňkovitého typu se společným sociálním zařízením a kuchyňkou pro tři pokoje (šest až devět lidí). Renovace nábytku však bohužel proběhla pouze v prvních pěti patrech a zbylé tři se toho měly dočkat na jaro příštího roku. Jakmile jste umístěni na kolej, můžete požádat o přemístění až ve druhém semestru - špatná zpráva pro Ansella, skončil totiž v patře sedmém. Myslíte si, je že sedmička šťastné číslo?
__________________

Chápu, tento text musí být nudný a nikoho to určitě nezajímá, ale já si to neskuečně užíval (má posedlost školami :D) - připadalo mi důležité vás informovat, alespoň trochu o tom, jak to tam chodí :D Beru jakékoliv připomínky, námitky a možná i vzpoury :) Doopravdy se od třetího dílu začnu věnovat tomu ději :D

Žádné komentáře:

Okomentovat